Oblast nootropik (někdy mylně nazývaných “chytré drogy”) byla v době svého vzniku vyhrazena jen několika nadšencům s dobrou znalostí angličtiny. Vznik online prodejců a komunit, stejně jako uvedení filmů a televizních seriálů zaměřených na toto téma, pomohly zpopularizovat praxi kognitivního vylepšení a zpřístupnily tyto produkty každému, kdo je chce používat.
Co jsou nootropika?
Corneliu E. Giurgea, rumunský chemik, který jako první syntetizoval piracetam, vyvinul pojem “nootropní látka” již v roce 1972.
Slovo “nootropní” je odvozeno z řeckých slov νους (my) a τρoπoς (tropos), což znamená “duch”, respektive “změna”. Nootropika jsou tedy přírodní nebo syntetické látky, které pozitivně mění kognitivní schopnosti, zlepšují například učení, paměť, motivaci a kreativitu.
Cílem výzkumu nootropik je objevit nové látky, které mohou zlepšit kognitivní schopnosti mozku, a tím kompenzovat případné neuropsychologické deficity, například ty, které souvisejí se stárnutím.
V médiích se často mylně hovoří o “chytrých drogách”, ale obecně se mezi nootropiky a chytrými drogami rozlišují kognitivní enhancery: ty první mají velmi nízký výskyt vedlejších účinků, nejsou pro organismus toxické a nevyvolávají typické “narkotické” účinky, ani nepředstavují riziko závislosti nebo psychofyzické závislosti.
Pojem “chytré drogy” označuje stimulancia, která se používají například při léčbě poruch pozornosti a učení, jako je ADHD. Jedná se o léky na předpis, které mají zvýšené nežádoucí účinky a přirozené riziko závislosti a měly by být užívány pouze pod lékařským dohledem. Do této kategorie patří Ritalin, amfetaminy a jejich deriváty, ale také nikotin v cigaretovém tabáku.
Nootropní látky jsou specifickým odvětvím psychoaktivních látek. Podle Giurgea lze látku nebo lék považovat za nootropikum, pokud splňuje následující kritéria:
- Zlepšuje učení a paměť.
- Posiluje duševní odolnost vůči podmínkám, které by mohly podpořit ztrátu získaných duševních stavů.
- Chrání mozek před fyzickým nebo chemickým poškozením (např. způsobeným pohmožděním, neurotoxinem, znečištěním, některými léky atd.).
- Zvyšuje účinnost kontrolních mechanismů mozku v korové/podkorové oblasti (např. zlepšením reakční doby).
- Obecně se nevyskytují žádné závažné vedlejší účinky ani narkotika a jeho toxicita je velmi nízká.
Dnes jsou však kritéria pro klasifikaci mnohem méně přísná: za nootropika se považují všechny látky, které zvyšují kognitivní schopnosti a mají nízký výskyt vedlejších účinků.
Mnohé z klasických nootropik, jako jsou racetamy (deriváty piracetamu) a cholinové doplňky, byly v minulosti používány jako primární nebo doplňková léčba demence, poruch paměti nebo pozornosti a Alzheimerovy choroby, zatímco jiné, méně známé látky jsou stále ve fázi výzkumu a v klinické praxi se zatím nepoužívají.
Podle této obecné definice je pravděpodobné, že již nootropní látky pravidelně užíváte. Kofein, nejoblíbenější “droga” na světě, je mnohými považován za nootropní účinek, protože zlepšuje pozornost a učení a zároveň má mírný stimulační účinek.
Některé látky, které výslovně nezlepšují paměť nebo pozornost, jsou přesto často označovány jako nootropika. Jedná se o látky, které zlepšují náladu, snižují úzkost (v žargonu anxiolytika) nebo navozují pocit psychofyzické pohody.
Mezi tyto látky patří fenibut (ruské anxiolytikum, které nenarušuje kognitivní schopnosti a pozornost), sulbutiamin (derivát vitaminu B1 používaný ve Francii jako psychostimulant) a ashwagandha (rostlina se silným anxiolytickým a antistresovým účinkem).
Ačkoli tyto látky nepůsobí přímo na paměť, jejich schopnosti zlepšovat náladu nepřímo zlepšují soustředění a pohodu.
Může se to zdát zvláštní, ale různé studie potvrzují hypotézu, že člověk trpící úzkostí, neklidem nebo nejistotou bude podávat lepší kognitivní výkony, pokud si vezme mírné sedativum oproti stimulantu, a naopak. Ačkoli se to zdá být neintuitivní, je dnes známo, že paměť a kognitivní procesy úzce souvisejí s emocemi a psychickým stavem jedince.
Yerkesův-Dodsonův zákon například říká, že existuje optimální úroveň stimulace, která se u jednotlivých osob liší a která by neměla být ani příliš vysoká, aby nezpůsobila úzkost a rozrušení, ani příliš nízká, aby nezpůsobila rozptýlení a nepozornost.
Proto mají odborníci na nootropika pestrý arzenál látek, které mohou používat v závislosti na různých kontextech (psychickém stavu a sociálním kontextu, ve kterém se nacházíme).
Kdo ji používá a proč?
Od objevu piracetamu byly zkoumány a vyvíjeny další látky pro léčbu kognitivního poklesu. Byly vyvinuty četné léky odvozené od piracetamu (“racetamy”) v naději, že budou ještě účinnější než piracetam.
Jedním z takových léků je fenylpiracetam, který má vlastnosti stimulující mysl i tělo. Na druhou stranu má Aniracetam spíše anxiolytický účinek, zatímco Coluracetam má antidepresivní účinky.
Ještě před dvaceti lety se látky zvyšující kognitivní schopnosti používaly výhradně v klinickém prostředí, například při léčbě kognitivních poruch (demence, Alzheimerovy choroby atd.), ale v posledních letech došlo k exponenciálnímu nárůstu užívání nootropik mezi mladými lidmi, kteří chtějí zlepšit své studijní nebo profesní výsledky.
Například u modafinilu (Provigil), látky běžně používané k léčbě narkolepsie, došlo k výraznému nárůstu jeho užívání mezi studenty. Modafinil se používá díky svému stimulačnímu účinku, který pomáhá soustředit se na jeden úkol po delší dobu bez výrazných vedlejších účinků a rizika návyku a závislosti na amfetaminech.
Kde začít?
Nejoblíbenějšími a nejbezpečnějšími nootropiky jsou bezpochyby noopept, piracetam a modafinil, látky, které se již léta používají v klinické praxi a mezi nootropickými nadšenci.
Nejprve se naučte teorii
Pokud jste připraveni udělat první krok a experimentovat s nootropními látkami, nenechte se zastrašit potřebnými studiemi. Neexistuje žádná “kouzelná hůlka”, která by okamžitě a bez jakéhokoli úsilí zvýšila vaši inteligenci. Studium nootropik vám pomůže nejen zlepšit produktivitu a kognitivní výkon, ale také lépe pochopit, jak mozek funguje.
Prvním krokem před užíváním nootropik je určitě studium fungování mozku a neurotransmiterů (serotonin, dopamin, noradrenalin atd.). Druhým krokem je studium role acetylcholinu, neurotransmiteru, který je pro funkci paměti zásadní: podrobně jsme se mu věnovali v našem článku o doplňcích stravy s cholinem.
Jednou z nejdůležitějších věcí je vědět, jak tyto látky správně používat. Ačkoli se říká, že nootropika jsou “stejně bezpečná jako sůl”, nadměrný příjem sodíku je také nezdravý. Před užíváním jakékoli látky si zjistěte dávku a způsob podávání a nové látky zavádějte až po jejich izolovaném vyzkoušení.
Vždy začněte s nejnižší účinnou dávkou a proveďte alergický test: tj. užijte ~ 1 mg (nebo méně, pokud se jedná o vysoce účinnou látku) každé nové zavedené látky. U látek s vysokou účinnou dávkou, např. Piracetamu, začněte s vyšší dávkou, např. 400 mg.
Nezapomeňte také na cyklování (např. užívat danou látku 30 dní a pak ji na dalších 30 dní přestat užívat), abyste měli jasnou základní linii – svůj výchozí duševní a fyzický stav bez vnějších proměnných – a také abyste snížili “toleranci” na pozitivní účinky určitého nootropika.
Kapsle nebo prášek?
Zpočátku je nejlepší kupovat nootropika v kapslích, ale jakmile si je osvojíte, je lepší zvolit práškové produkty, protože jsou levnější a dávkování je flexibilnější. K tomu potřebujete nejprve váhu, která měří miligramy.
Nekupujte si jen tak nějakou klenotnickou váhu, protože není určena k měření dávek pod 100 mg (mnohé dokonce neměří ani dávky pod jeden gram): budete potřebovat 0,001 g váhu, jako je AWS Gemini 20, AWS GPR-20 nebo Philonext, které můžete zakoupit na eBay nebo Amazonu.
Neužívejte práškové látky bez předchozího odměření! Naběračky a mikroskopky (malé plastové lžičky často prodávané s práškovými nootropiky) slouží pouze k přesunu prášku ze sáčku na váhu a mohou se lišit o desítky miligramů, což často vede k dvojnásobné nebo trojnásobné dávce.
Nejčastěji používaná nootropika
Pokud jde o svět kognitivních vylepšení, ohromující počet látek, které jsou jeho součástí, může být přímo děsivý. Zde je užitečný seznam některých nejoblíbenějších a nejpoužívanějších nootropik.
Pozornost a motivace
- Kofein a L-theanin synergicky podporují koncentraci a bdělost. Kombinace kofeinu a theaninu, aminokyseliny, která se v malém množství nachází v některých rafinovaných zelených čajích, snižuje vedlejší účinky kofeinu (jako je úzkost a nadměrná stimulace) a dále zlepšuje kognitivní schopnosti.
- Modafinil a armodafinil – tyto dvě sloučeniny působí obzvláště účinně jako stimulanty mysli a těla.
- Rhodiola Rosea – rostlina, která působí jako adaptogen, tj. pomáhá tělu pozitivně reagovat na podněty způsobující stres. Snižuje také pocit únavy a má anxiolytický, antidepresivní a stimulační účinek. Používá se také ke zmírnění účinků odvykání kofeinu.
Kognitivní dovednosti
- Piracetam – Původní racetam byl původně vyvinut jako prostředek na podporu spánku díky své podobné struktuře jako GABA, ale při testování na zvířatech (a později na lidech) bylo zjištěno, že místo toho zlepšuje paměť a kognitivní funkce bez jakéhokoli sedativního nebo stimulačního účinku.
- Noopept – nástupce piracetamu, funguje při zlomku dávky piracetamu. Na rozdíl od piracetamu navíc zvyšuje produkci NGF a BDNF, dvou neurotrofických faktorů, které podporují přežití, diferenciaci a růst nových neuronů. Obecně zvyšuje kognitivní schopnosti a paměť a zároveň poskytuje mírnou smyslovou stimulaci.
- Aniracetam – způsobuje kognitivní účinky podobné piracetamu, ale je také anxiolytický. Je obzvláště užitečná, když pomáhá mysli spojit různé myšlenky a spojit je do “celkového obrazu”. Vynikající pro kreativní lidi.
- Fenylpiracetam – piracetam s přídavkem fenylové skupiny, díky které je mnohem aktivnější. Má silný stimulační účinek na mysl a tělo, podobně jako směs piracetamu a kofeinu. Je také známo, že působí neuroprotektivně a pomáhá předcházet poklesu kognitivních funkcí.
Poznámka: Protože racetamy působí jako modulátory acetylcholinu (neurotransmiteru nezbytného pro paměť), musí být jejich konzumace podpořena zdrojem cholinu.
Paměť
- Bacopa Monnieri – různé studie ukazují, že tato bylina zlepšuje tvorbu, konsolidaci a získávání paměti. Je to adaptogen a často se používá pro své anxiolytické a mírně sedativní účinky.
- Citikolin – známý také jako CDP-cholin, je zdrojem cholinu, který je prekurzorem acetylcholinu, neurotransmiteru nezbytného pro funkci paměti. Obecně platí, že vyšší hladiny acetylcholinu zlepšují paměť, zejména pokud je zdroj cholinu kombinován s racetamem. Zvyšuje také hladinu dopaminu.
- Alfa GPC – další obzvláště účinný zdroj cholinu.
Zlepšení nálady
- Fenibut – anxiolytická sloučenina, která díky silnému anxiolytickému a disinhibičnímu účinku může zlepšit poznávání ve vysoce stresových situacích (např. při zkouškách, prezentacích a pohovorech). V terapeutických dávkách nenarušuje paměť jako farmakologická anxiolytika.
- Tianeptin – chemicky tricyklické antidepresivum, tianeptin je inovativní v tom, že okamžitě zlepšuje náladu a zároveň zvyšuje neurogenezi. Na rozdíl od jiných antidepresiv nezhoršuje paměť ani kognitivní schopnosti.
Co můžete očekávat
Nootropika, s výjimkou stimulancií (jako je modafinil, fenylpiracetam a sulbutiamin, které mají okamžité účinky), působí tak, že zvyšují neurotrofické faktory v mozku, takže jejich účinky se plně projeví až po určité době.
Psychoaktivní účinky nootropik jsou obecně mírnější než účinky tradičních psychotropních látek (např. amfetaminů nebo methylfenidátu), ale v konečném důsledku jsou mnohem prospěšnější. Denní užívání nootropik by podle definice mělo být mnohem dlouhodobější než užívání psychotropních léků.
Obecně se tyto látky dělí do dvou kategorií: stimulancia a anxiolytika, která mají okamžité účinky a užívají se podle potřeby, a dlouhodobá nootropika (např. racetamy nebo bakopa), která se užívají denně a vyžadují měsíc nebo více nepřetržitého užívání, než se u nich projeví příznivé účinky na poznávání.
Mnoho lidí užívá více nootropik současně, aby maximalizovali jejich kognitivní přínos. (Hromádky, o kterých jsme mluvili dříve). Můžete například kombinovat kofein s L-theaninem, protože ten je známý tím, že snižuje úzkost a rozrušení způsobené kofeinem a zároveň má vlastní nootropní účinek.Při užívání více nootropik je nesmírně důležité sledovat případné negativní interakce mezi jednotlivými látkami. Examine.com a Wikipedia jsou neocenitelným zdrojem informací o nootropikách a jejich interakcích.
Nootropika mohou být jistě velkým přínosem pro ty, kteří chtějí zlepšit své kognitivní funkce a chránit mozek před zhoršováním kognitivních funkcí. Jsou však mnohem prospěšnější v kombinaci s cvičením, zdravou stravou a meditací. Nootropika mohou pomoci pouze v rámci svých vlastností a rozhodně nejsou omluvou pro zanedbávání dalších základních aspektů, které ovlivňují duševní a fyzické zdraví.
Bezpečnost nootropik
Nootropika jsou považována za bezpečná pro časově neomezené užívání, i když ne všechna nootropika splňují tato kritéria. Například Phenibut, anxiolytikum původně vyvinuté pro sovětské kosmonauty, je často předmětem diskusí, v nichž se vyzdvihují jeho nootropní schopnosti při kontrole úzkosti a zlepšování sebevědomí v sociálních situacích.
Přesto by nevybíravé užívání fenibutu jako narkotika (např. každodenní užívání nebo vysoké dávky) mohlo vést k závislosti a návyku. Z tohoto důvodu by se měl fenibut (stejně jako jiné látky s anxiolytickým účinkem) užívat střídmě, například ke snížení úzkosti před zkouškou nebo pracovním pohovorem.
Kromě toho je třeba poznamenat, že nootropika by se neměla používat při léčbě závažných duševních poruch (jako je schizofrenie, bipolární porucha nebo těžká deprese) bez předchozí konzultace s odborníkem. A konečně, pokud užíváte jakoukoli formu psychotropních léků (antidepresiva, antipsychotika, anxiolytika), je nezbytné před užíváním nootropik zkontrolovat, zda nedochází k lékovým interakcím, a případně se poradit se svým lékařem.